Dům na konci města

Martin Maxa

C#  Bm   F#  G# 
Znám C#dům na konci Bmměsta,
stranou F#od lidí a v něm G#bledá nevěsta
C#prochází řadou svých Bmkomnat
a není F#bez viny, že líné G#vteřiny
jedna druhou tak pomalu střídá
ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul,
že byla hříšná a marnivá
a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá.
Tenkrát před léty věci se zdály
jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce
po ránu nad hrnkem kávy
cítit se bez viny zatímco vteřiny,
ty malé zlodějky kradou mu z mládí
to člověk osudu snadno a bez studu
naučí vzpírat se a trochu lhát
protože netuší, že hřích pod retuší
je hříchem C#dál. Bm   F#  G# 
R:D#mPár kroků C#od ráje stihne tě
F#déšť a z tajných C#přání
je rázem jen Bmiluze pouhá D#mna kůži smáčeBm
D#mteď náhle C#bledá je ve smyčkách
F#cest ztracená C#holka
jen které Bmse do duše divná D#mpředtucha tiše F#vkrádá
V patách zdivočelá smečka
vzpomínek krade Ti dech z plic
ta z lovců nadělá oběti
prošlý směnky dávno už neplatí
a koně zchvácení klesají v opratích
kolem se kruh zvolna uzavírá,
byla to past a v ní žádná škvíra
Tě nespasí, co víc - málo máš času
snad jednou pochopíš jak se to mohlo C#stát
přece Bmnejsi už holkaF# mladá G# 
to C#znáš dávno Bmnejsi už holka F#mladá. G# 
Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu,
pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat
proč květy nevoní a nikdo nezvoní
a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce
a v tiché garsonce gramofon dohrál - jen deska praská
a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:13:43.51+00:00
Výsledky hledání: